Sob polární
6. ledna 2010 v 14:37
|
Zvířata

Žije v Severní Americe na Aljašce a v Kanadě, ve Skandinávii a v evropské i asijské části Ruska až po severní Mongolsko. Američtí sobi se nazývají karibú. Jejich přirozeným prostředím jsou severská tundra a tajga. Živí se nejrůznější rostlinnou potravou. Požírají traviny, byliny, mech, listí a výhonky keřů. V zimě se živí hlavně lišejníky. Občas dokonce pozřou i drobné lumíky. Sobi dorůstají délky 150-220 cm, výšky 110-130 cm a hmotnosti 150-300 kg. Kopýtka jsou široká a umožňují chůzi na ledu, sněhu i v rozbahněné tundře. Parohy mají obě pohlaví. Staří samci je mívají velmi členité a mohutné, shazují je po říji. Samice je mají slabší a shazují je až po porodech mláďat. Stáda se skládají za samic s mláďaty a samčích skupin. Ta někdy dosahují až několik desítek tisíc jedinců. Na jaře a na podzim podnikají daleké cesty. V říji, která bývá na podzim, vytváří samci harémy s 10-15 samicemi. V severní Evropě a na Sibiři jsou důležitými domácími zvířaty. Chovají se polodivoce. Využívá se jejich maso, kůže i mléko. Sobi jsou také důležitými tažnými zvířaty. Ujdou za den velkou vzdálenost i tam, kde by jiná domácí zvířata nepřežila.
Sobi se chovají ve větších výbězích. Nutností je stinný přístřešek, kde tráví letní vedra. V období říje samci přestávají přijímat potravu a mohou zhubnout až o čtvrtinu hmotnosti. Samci jsou vtéto době velmi agresivní i vůči člověku. Samice je březí 7-8 měsíců a rodí většinou jen jedno mládě. Přestože je sob domácí zvíře a je severských krajích běžně chován, v zoologických zahradách ho najdeme jen zřídka. Jako jiným potravním specialistům se pro ně jen těžko získává náhradní potrava. V přírodě totiž požírají hlavně lišejníky, pupeny a větvičky s listy obsahující velké množství bílkovin. V zajetí se krmí senem, trávou, listy a větvemi stromů a keřů a lišejník.
Sobi se chovají ve větších výbězích. Nutností je stinný přístřešek, kde tráví letní vedra. V období říje samci přestávají přijímat potravu a mohou zhubnout až o čtvrtinu hmotnosti. Samci jsou vtéto době velmi agresivní i vůči člověku. Samice je březí 7-8 měsíců a rodí většinou jen jedno mládě. Přestože je sob domácí zvíře a je severských krajích běžně chován, v zoologických zahradách ho najdeme jen zřídka. Jako jiným potravním specialistům se pro ně jen těžko získává náhradní potrava. V přírodě totiž požírají hlavně lišejníky, pupeny a větvičky s listy obsahující velké množství bílkovin. V zajetí se krmí senem, trávou, listy a větvemi stromů a keřů a lišejník.
Prdroubek
30. prosince 2009 v 9:46
|
Fotogalerie

myslím,že tohodle pozáte i když mu nevidíte do obličeje.
(Paroubek)
Žirafa
22. listopadu 2009 v 21:02
Prostředí a chování
Přirozeným prostředím pro žirafy jsou suché savany a otevřené pláně s řídkým stromovím. Spásá vegetaci ve vyšších polohách než všichni ostatní savci. Díky dlouhému jazyku, šikovné stavbě páteře a ohebným nohám může žirafa dosáhnout na velké množství potravy. Typicky si dlouhým jazykem přitáhne větev a poté oddálí hlavu a tím si shrábne listí hřebenovitými zuby. Konzumace potravy a pití zabere žirafě denně přibližně dvanáct hodin. Žirafy odpočívají, stejně jako většina ostatních sudokopytníků, ve stoje, jen výjimečně spí vsedě s hlavou opřenou o zadek. Spánku žirafa věnuje každý den maximálně 20 minut a to navíc nikdy nespí v kuse.

Anatomie
Mezi význačné znaky patří velké oči a uši, chůdovité nohy s velkými chodidly a tenký ocas s oháňkou, která slouží například k odhánění much. Na hlavě má žirafa dva až čtyři růžky (osikony), které jsou u samců větší než u samic. Krční páteř je i přes svou déklu složena pouze ze sedmi obratlů stejně, jako u ostatních savců. Cévní systém umožňuje bránit průtoku krve, aby při sklonění hlavy nedošlo k poškození mozku hydrostatickým tlakem.
Rozmnožování
Samice se páří s dominantním samcem v dané lokalitě. Samci o dominantu bojují přetlačováním se krky, někdy dokonce do sebe narážejí hlavami, často proplétají krky. K tomuto boji dochází často mezi mladými samci, připadně při příchodu nového samce do teritoria. Po vyhraném souboji vítěz poníží soka tím že s ním předstírá páření. Březost u samic trvá 457 dní po kterých se narodí jedno mláďě, jen výjimečně se narodí dvojčata. Obvykle se mláďata rodí v období sucha, těsně po narození váží mládě přibližně 70 kg a měří okolo 2 metrů.
Nepřátelé
Přirozeným nepřítelem žiraf jsou lvi, levharti a hyeny. Nicméně žirafy proti nim nejsou úplně bezmocné, jedním mohutným kopem jsou schopny lva na místě zabít.

FOTOGALERIE ŽIRAFY
Number 9
19. listopadu 2009 v 16:10 | Evík
|
Filmy

Film o mini človíčcích,kteří zachrání svět od Tima Burtona.Doporučuji na 100%.

Piríti na vlnách - více
18. listopadu 2009 v 6:52























